Japonsko dovolená a zájezdy

Kókjo je japonský císařský palác, ležící v Tokijské čtvrti Čijoda. Roku 1868 rezignovali poslední šóguni a odevzdali veškerou moc do rukou císaře Meidži. V témže roce se přesunulo císařské sídlo z Kjóta do Tokia. Současná budova císařského paláce stojí na místě, kde stával impozantní edský hrad, hlavní sídlo japonských šógunů – v době, kdy Tokio ještě nebylo Tokiem a neslo název Edo. Původně zde stávala pevnost ze 14. století, kterou šóguni v 16. a 17. století přestavěli tak, že se ve své době dokonce jednalo o vůbec největší hrad na světě. Během druhé světové války byl hrad zcela zničen spojeneckými bombardéry, ale do roku 1968 byl znovu vystavěn v původním stylu. Jedinou stavbou, která se dochovala z původního paláce, je most Nidžúbaši. Domov současného císaře je tedy sice postaven v tradičním stylu, ale ve skutečnosti se jedná o moderní stavbu postavenou z železobetonu v roce 1968. Budova není přístupná veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout pouze pečlivě udržované císařské zahrady. 

Meiji Jingu je svatyně, nacházející se v japonské metropoli Tokio. Byla otevřena v roce 1920 na počest zemřelého císaře Meiji (1852-1912) a císařovny Shoken (1850-1914). Císař Meiji je vnímán zejména jako zakladatel moderního Japonska, neboť po dlouhých letech izolace otevřel zemi vnějšímu světu, navázal přátelství s ostatními zeměmi a představil Japonsku západní civilizaci a moderní technologii. Současně kladl důraz na zachování japonské identity. Po jejich smrti si je lidé chtěli i nadále připomínat. Z celého Japonska i ze zahraničí proto lidé darovali 100 tisíc stromů a jako dobrovolníci pracovali při vysázení lesa. Dnes se zde nachází les o rozloze 700.000 m2 se 170 tisíci stromy. V areálu se nachází také menší zahrada s kosatci a dalšími rostlinami, Muzeum bohatství a uměleckou galerii. V areálu se často konají svatby.